Konec výtahu

28. března 2015 v 19:29
Ahojky dlouho jsem tu nebyla, ale teď malá vsuvka mezi obvyklé povídky, tato je výsledkem naprosto šíleného uvažování našeho profesoraMrkající Jedná se o situaci lidí uvízlých ve výtahu a mé pravděpodobně mizerné nálady, takže výsledek posuďte sami mimochodem další část Koní ledu nejspíš už zítra, ať se líbí Annie

Stojím.Všichni křičí.
Nadávají na mě a přitom je to poprvé, co jsem selhal.Jejich selhání nikdo nevidí jen to moje.
Malá holčička začne plakat.
Kéž bych měl ruce abych ji utěšil či oči abych ji alespoň viděl.
Někdo omdlel, nejspíš ten starý pán trpící klaustrofóbií.
Znám jej, znám je všechny. Každý den je vytahuji tam, kam by sami nezvládli. Jejich tajemství, radosti i starosti mi ale nejsou známy.
Někdy přemýšlím kam asi mizí když mne opouštějí. Co čeká venku za mými branami?
Je tam někde místo, kde je lépe?
Je snad to důvodem proč vždy spěchají a teď se tváří tak zoufale?
To nevím a tak dělám to jediné co umím-stojím a čekám až jim někdo přijde pomoci, až je vysvobodí z mého zajetí. Křik postupně utichá. Všichni si uvědomují, že dochází vzduch. Ani ta dívenka už nepláče, jen objímá svoji maminku.
Ticho začíná tížit.
Náhle se lano prudce uvolní.
Padám. A nikdo už nekřičí. V té krátké chvíli před dopadem se na sebe lidé usmějí a chytí se za ruce.
Tak končím já ten co vždy čekal a ti co měli smůlu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama