Červen 2015

Povídka ze Středozemě

8. června 2015 v 17:29
Omlouvám se za zpoždění zde je pokračování povídky
"Dělej!" ječela jsem na Lusy táhnoucí po polní cestě svůj cestovní kufr.
Po pěti vteřinách jsme poznaly rozdíl mezi českou a novozélandskou přeháňkou. Po té zdejší jsme do těch pěti vteřin byly úplně mokrý.
Ona radši ani neodpovídala kdyby otevřela pusu asi by se utopila. Vyběhla jsem jí napomoc. Bez jediného slova uchopím kufr a společně s ní ho dotáhnu k zastřešenému vchodu do vesnice. Lusy začne prskat vodu. Ani se jí nedivím já sama si připadám jako po lekci plavání.
"No takhle jsem si to nepředstavovala" prohodila unaveně.
"To víš vesmír měl jiné plány".
"Tak vyřiď vesmíru ať se jde bodnout"prohlásí načež obě dostaneme záchvat smíchu.
Znovu jsem si v hlavě shrnula situaci. Byli jsme na místě, lilo jak z konve a my se ještě ani neubytovali. Sečteno podtrženo nádhera!
A přesně v tom okamžiku když jsem si myslela, že horší už to být nemůže, udeřil do země před námi mohutný blesk. S velikým zábleskem světla jsme pocítili v žilách zvláštní brnění a potom už bylo jen ticho.
pokračování brzy snad Smějící se